Historie a urbanismus ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** Započetím stavby městských hradeb od Vyšehradu k Poříčí se datuje založení Nového Města pr polovině 14. století Karlem IV, počala tak urbanistická historie albertovského údolí. Již klasickou výstavbu středověkého města, ale o zcela nový urbanistický fenomén, jenž se vymy obvyklému vývoji měst. Vedle vybudování hradební zdi bylo stěžejním obdobím vývoje města dvacetiletí 1347–1367, k realizován celý velkolepý stavební záměr krále Karla IV. V roce 1351, kdy byla ukončena vý počtu obytných domů, došlo k rozdělení novoměstského území na farní obvody. Po vytvoření f bylo započato se stavbou nových klášterů. Na počátku 20. století se výstavba univerzitní čtvrti Albertov dle návrhu z let 1901–1904 z nejdůležitějších zásahů do novodobé podoby Nového Města pražského. Jednalo se o zástavbu málo zastavěného prostoru mezi Apolinářskou a Horskou ulicí, přičemž jako vzor posloužily relativně uzavřené školské a výzkumné areály některých západoevropských univerzit nebo ame V období po vzniku ČSR se ukazuje potřeba řešit urbanistický plán Albertova v úzké souvisl reorganizací a dostavbou všeobecné nemocnice a také ve vztahu k české a německé lékařské f jejich objektů. V meziválečném období se však podařilo jen rozšířit budovu Hygienického ús západního křídla a provést novostavbu Purkyňova ústavu pro českou lékařskou fakultu. První skutečně urbanistický záměr akademického kampusu se objevuje teprve až po 2. světové projekt je o to pozoruhodnější, že patrně vznikal v protektorátním období let 1943–1945, k vysoké školy uzavřeny. Autor považoval návrhy pouze za předběžnou studii, nástin budoucího centra, které mělo být neseno zcela konkrétními zásadami přeměny města v duchu konstruktiv bez ohledu na stávající historicky cenné objekty.  Významným rokem pro další směřování kampusu byl rok 1999, kdy byl zpracován a k veřejnému předložen novelizovaný územní plán, v němž již zájmová území jednotlivých uživatelů nejsou adresně, nýbrž obecně. To znamená, že z dříve uvedeného komplexu vysokoškolského areálu se územního plánu stávají plochy veřejného vybavení. Touto úpravou dochází v rámci celého hla určitému zjednodušení a omezení změn v územním plánu. Na druhé straně vznikají i jistá riz možnost povolení staveb, které nesouvisejí s vysokoškolským kampusem Albertov. Na jaře roku 2006 byla zahájena příprava dostavby Albertova pod pracovním názvem „Kampus A  Nejprve byly stanoveny předběžné plošné možnosti dostavby dvou samostatných objektů v pro menzy a volného pozemku mezi Hlavovou a Horskou ulicí [ URL "KA-13.html "] . Hlavní páteří areálu je ulice Albertov, která prochází přibližně středem areálu obklíčenéh skalního reliéfu. Univerzitní objekty, z velké části zbudované počátkem 20. století, jsou robustní solitéry s vnitřními dvory, s výškovou hladinou ustálenou na 4.–5. patře. Výstavb Globcentra a Biocentra by měla vycházet z ortogonálního systému uliční sítě, a doplnit tak budovami ve shodné výškové hladině s návazností na uliční čáru, tvořenou souvislou fasádní