Historie a urbanismus ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** Započetím stavby městských hradeb od Vyšehradu k Poříčí se datuje založení Nového Města pr polovině 14. století Karlem IV. Počala tak urbanistická historie albertovského údolí. Již klasickou výstavbu středověkého města, ale o zcela nový urbanistický fenomén, jenž se vymy obvyklému vývoji měst. Vedle vybudování hradební zdi bylo stěžejním obdobím vývoje města dvacetiletí 1347–1367, k realizován celý velkolepý stavební záměr krále Karla IV. V roce 1351, kdy byla ukončena vý počtu obytných domů, došlo k rozdělení novoměstského území na farní obvody. Po vytvoření f bylo započato se stavbou nových klášterů. Na počátku 20. století se výstavba univerzitní čtvrti Albertov dle návrhu z let 1901–1904 z nejdůležitějších zásahů do novodobé podoby Nového Města pražského. Jednalo se o zástavbu málo zastavěného prostoru mezi Apolinářskou a Horskou ulicí, přičemž jako vzor posloužily relativně uzavřené školské a výzkumné areály některých západoevropských univerzit nebo ame V období po vzniku ČSR se ukazuje potřeba řešit urbanistický plán Albertova v úzké souvisl reorganizací a dostavbou všeobecné nemocnice a také ve vztahu k české a německé lékařské f objektům. V meziválečném období se však podařilo pouze rozšířit budovu Hygienického ústavu západního křídla a provést novostavbu Purkyňova ústavu pro českou lékařskou fakultu. První skutečně urbanistický záměr akademického kampusu se objevuje teprve až po 2. světové projekt je o to pozoruhodnější, že patrně vznikal v protektorátním období let 1943–1945, k vysoké školy uzavřeny. Autor považoval návrhy pouze za předběžnou studii, nástin budoucího centra, které mělo být neseno zcela konkrétními zásadami přeměny města v duchu konstruktiv bez ohledu na stávající historicky cenné objekty.  Významným rokem pro další směřování kampusu byl rok 1999, kdy byl zpracován a k veřejnému předložen novelizovaný územní plán, v němž již zájmová území jednotlivých uživatelů nejsou adresně, nýbrž obecně. To znamená, že z dříve uvedeného komplexu vysokoškolského areálu se územního plánu stávají plochy veřejného vybavení. Touto úpravou dochází v rámci celého hla určitému zjednodušení a omezení změn v územním plánu. Na druhé straně vznikají i jistá riz možnost povolení staveb, které nesouvisejí s vysokoškolským kampusem Albertov. Na jaře roku 2006 byla zahájena příprava dostavby Albertova pod pracovním názvem „Kampus A byly stanoveny předběžné plošné možnosti dostavby dvou samostatných objektů v prostoru [ U "] stávající menzy a volného pozemku mezi Hlavovou a Horskou ulicí. Několikaleté úvahy o k Albertov – Biocentra a Globcentra – získaly konkrétnější obrysy v roce 2008, kdy byla vypr zátěžová studie. Jednalo se o hrubý návrh obou center v jejich maximalistické variantě, př brána v potaz jejich lokalizace ve stávající zástavbě a s ní související aspekty jako pamá geologické podloží, inženýrské sítě apod. Souhrnná podlahová plocha obou budov uvažovaná p byla 47 tis. m? včetně podzemních parkovacích prostor a technického zázemí. Hlavní páteří areálu je ulice Albertov, která prochází přibližně středem areálu obklíčenéh skalního reliéfu. Univerzitní objekty, z velké části zbudované počátkem 20. století, jsou robustní solitéry s vnitřními dvory, s výškovou hladinou ustálenou na 4.–5. patře. Výstavb Globcentra a Biocentra by měla vycházet z ortogonálního systému uliční sítě a doplnit tak budovami ve shodné výškové hladině s návazností na uliční čáru, tvořenou souvislou fasádní V roce 2011 byl projekt Kampusu Albertov zařazen do investičního programu MŠMT 133 210. Al univerzitní areál by měl nejen koncentrovat tato dvě vzdělávací centra s přesahem do výzku výukou, ale také vytvořit atraktivní prostředí pro studenty, jejich studium i jejich komun letech 2013–2014 byl ve spolupráci Vědecké rady Kampusu Albertov a dalších orgánů všech tř fakult Univerzity Karlovy aktualizován a v rámci opakovaných revizí detailně zpracován plá obou center. Jedná se především o klíčový návrh oborů, ale také o koncept rozložení výukov společenských prostor, které do moderních budov tohoto typu patří. Vyjasnila se též organizační struktura projektu a formálně se ustanovily její jednotlivé o Univerzity Karlovy a děkani zúčastněných fakult podepsali smlouvu o partnerství během příp realizační fáze projektu. Bylo rozhodnuto o postupu, který povede k získání projektové dok také o tom, že architektonický návrh bude vzhledem k lokalitě a významu projektu získán pr soutěže o architektonický návrh. Soutěž byla oficiálně vyhlášena v září 2015, a se svým ná "KA-73.html#2"] v ní zvítězilo architektonické studio znamení čtyř - architekti s.r.o.. V vydáno územní rozhodnutí o umístění stavby objektu Biocentra a o rok později i o umístění Globcentra. Jako první z budov vznikne Biocentrum. V srpnu 2022 nabylo právní moci stavební povolení a 2023 byla vypsána veřejná zakázka na realizaci stavby. Smlouva na výstavbu byla s generáln podepsaná v březnu 2024 a v dubnu začaly stavební práce, přičemž jedním z kroků byla demol budovy Menzy a kolejí Albertov. Aktuální verze harmonogramu projektu počítá s kolaudací bu roce 2028.